Aktualita - Vzpomínkový podvečer - aktualizace

Mám pro Vás zprávu od Jirky Lábuse.
„Velice rád. Emila jsem měl moc rád. Určitě jsem nebyl jediný. Byl to skvělý člověk a báječný kumštýř. Bohužel ten den mám představení v Plzni.
Moc zdravím.“

Vážení a milí,
přijměte, prosím, moji omluvu, že v této chvíli, kdy si připomínáte výročí úmrtí kameramana Emila Sirotka, nemohu z pracovních důvodů být s Vámi. Dovolte mi tedy, abych Vás alespoň touto cestou na dálku pozdravila a vzpomněla s Vámi na výjimečného profesionála, vzácného člověka a kamaráda, kterým Emil Sirotek nepochybně byl. Měla jsem tu čest stát před jeho kamerou několikrát. Ať už to byla například komedie Jak se točí Rozmarýny, Chobotnice z II. patra nebo Veselé Vánoce přejí Chobotnice. Když se vysílají Chobotnice, což bývá hlavně o Vánocích, dívám se i s vnoučaty a jeho poetická kamera mě vrací o mnoho let zpátky do doby, kdy jsme tenhle film natáčeli.  Byly to krásné časy, protože jsme pracovali na díle, které stále žije a nachází si nové diváky v dalších generacích. Zdá se neuvěřitelné, že už je to 20 let, co tu s námi Emil není.  Běh času je ale neúprosný. Život míjí, ale dílo zůstává. A bylo to dílo dobré. Vzpomínám s Vámi.
Vaše Dagmar Havlová

Foto: Robert Lůžek